Jak rychle rozeznat drahé kameny?

Nedávno se mi do ruky dostala velmi zajímavá kniha, která je takovou příručkou k rychlému rozeznávání různých druhů minerálů. Rozeznat různé minerály přímo v přírodě je někdy docela problém, protože když minerál najdete, rozhodně nevypadá tak, jak vypadají minerály v knihách. Právě v takovém případě se Vám bude hodit tato příručka, ve které najdete 400 nejdůležitějších a nejznámějších minerálů z celého světa. Minerály jsou v tété knize zobrazeny tak, aby je i laik rozeznal už přímo na nalezišti a obsahuje všechny informace nutné k jejich přesnému rozeznání.

Koupit tuto knihu můžete zde.

Kde v České republice hledat drahé kameny?

I když to mnoho lidí ani netuší, je Česká republika geologicky pozoruhodná lokalita a dají se zde najít skutečně velmi zajímavé minerály. Musíte samozřejmě vědět, kde hledat a hlavně mít velkou dávku vytrvalosti a samozřejmě také štestí. V tomto příspěvku se budu snažit popsat všechny mě známé lokality a také místa o kterých jsem se dozvěděl díky internetu a zatím neměl čas je navštívit. Seznam se bude postupně rozšiřovat a tak Vám doporučuji si stránku přidat do oblíbených a občas se sem mrknout, co je tady nového. Začneme českou (a jak zjistíte překvapivě i moravskou) klasikou a to jsou vltavíny.

Krásný vltavín nalazený v okolí Besednice

Vltavíny

Besednice - tato obec se nachází v Jihočeském kraji v okrese Český Krumlov, v minulosti to bylo velmi bohaté naleziště vltavínů, kde probíhala jejich těžba.

Radomilice, Vodňany, Protivín - tyto obce se nachází v Jihočeském kraji v okrese České Budějovice, i zde se nacházely vltavíny. K této oblasti můžeme počítat i lokality Čavyně a Číčenice.

Vrábče - obec se nachází v Jihočeském kraji, jihozápadně od Českých Budějovic. Významné nalaziště vltavínů. Nachází se zde lokalita Nová Hospoda, kde byly v minulosti uskutečněny obrovské nálezy, kdy jeden kopáč nakopal v díře o hloubce 4 metry celý jeden kilogram vltavínů.

Ločenice -  tato obec se nachází v Jihočeském kraji v okrese České Budějovice, i zde se nacházely vltavíny, leží nedaleko lokality Besednice.

Slavče - tato obec se nachází v Jihočeském kraji v okrese České Budějovice, i zde se nacházely a stále nacházejí vltavíny, leží východně od lokality Besednice. Sem patří i jedna z nejznámějších lokalit Dobrovská Lhotka, kde byly dříve učiněny obrovské nálezy, o velikosti i 100g.

Selibov - tato obec se nachází v Jihočeském kraji v okrese Písek. Najdeme ji severně od oblasti Protivín.

Dolní Chrášťany - tato obec se nachází v Jihočeském kraji v okrese Prachatice. Velmi bohatá lokalita, bohužel již dost vysbíraná hledači.

Slavice - tato obec se nechází v kraji Vysočina v okrese Třebíč. Okolo Slavic leží hned několik lokalit s výskytem moravských vltavínů.

Záhnědy

Bobrůvka - tato obec se nechází v kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou. Dříve významná, dnes již značně vysbíraná lokalita.

Dolní Bory - tato obec se nechází v kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou.Zajímavá lokalita, kromě záhněd je zde možné najít i celou řadu dalších krásných kamenů.

Bohdalec - tato obec se nechází v kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou. Perspektivní lokalita, kromě záhněd je zde možné najít i celou řadu dalších krásných kamenů jako třeba křišťál, zatím není tolik známá.

 Strážek - tato obec se nechází v kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou. Perspektivní lokalita, kromě záhněd je zde možné najít i celou řadu dalších minerálů už po chvíli kopání.

 Suky - tato obec se nechází v kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou. Lokalita vhodná pro hledání na poli, tedy pouze v případě vhodných podmínek pro tuto činnost.

Záhněda

Záhněda je odrůda křemene. Zbarvení je světle hnědé, dýmové a tmavohnědé, někdy přechází až do čirého kříštálu, jindy do černého, téměř neprůsvitného morionu (ovšem hranice mezi záhnědou a morionem je mnohdy diskutabilní).  Je průhledná, průsvitná a má vysoký lesk.

Chemické složení je stejné jako mají jiné křemeny jde o minerál oxidu křemičitého. Hustota je 2,65 g⋅cm−3.

Vzniká v hydrotermálních pegmatitech.  Vznikají přímo z magmatické taveniny, anebo v závěru krystalizace z fluidní fáze (dutinové záhnědy v pegmatitech). Dalším typickým výskytem jsou alpské žíly.  Méně běžné jsou záhnědy v dutinách vulkanických hornin (geody) a v metamorfovaných horninách. Díky vysoké odolnosti se záhnědy druhotně dostávají do sedimentů.

Záhněda z mojí sbírky, nalezena na západní Moravě

Kouřová barva je výsledkem volného křemíku vytvořeného z oxidu křemičitého přirozeným ozářením. Záhněda bývá často vyráběna uměle radioaktivním ozařováním kříštálu. Barva křemene není stálá, proto se často uměle upravuje, například vlivem radioaktivního zářením tmavne, vlivem tepla ztrácí barvu. Vypálením záhnědy se tedy kouřová barva vytratí. Uměle vytvořená záhněda je velmi tmavá a nepřirozená, často postrádá průhlednost.

Pro porovnání morion z mojí svírky

Krystalizuje v klencové soustavě a na Mohsově stupnici tvrdosti má tvrdost 7. Typický tvar krystalu je šestiboký hranol s dvěma klenci, u kterého bývají plochy hranolu vodorovně rýhovány. Běžně však dochází k dvojčatění nebo růstu polykrystalů, ale setkáváme se také s monokrystaly.

Rozpouští se jako všechny křemeny v kyselině fluorovodíkové.

Zpracovává se jako drahý kámen (fasetové brusy, kabošony, tumblerování, plastické broušení, galanterie).

Kde v České republice najít záhnědy?

Vyskytuje se řídce v České republice (Dolní Bory, Bobrůvka, Bobrová, Rousměrov, Zlatkov, Záseka, Rožná a v dalších pegmatitech Českomoravské vrchoviny), na Slovensku (Kokava nad Rymavou).

Ve Švýcarsku, v oblasti svatého Gotthara se našly krystaly do hmotnosti až 150 kg (v roce 1946 byla v Tiefengletscheru nalezena překrásná druza o hmotnosti 180 kg).

Hojné nálezy pochází z Itálie (oblast Tessinu), z Rakouska (Sulzbachtal), Polska (Strzegom) aj.

Velké krystaly záhnědy pochází z pegmatitů Brazilie, USA (colorado, Jiřní Dakota, Severní Karolína, Maine, Kalifornie), Madagaskaru, Ruska a Indie.

Záhnědy se nacházejí i ve Spanělsku (Cordoba) a  Austrálie (Nový Jižní Wales)

Záhněda byla známá jako Kámen moci. Pro staré druidy byla posvátná a znamenala silnou, temnou sílu bohů a bohyň Země. V jiných kulturách vedla duše k posmrtnému životu. Sloužila v šamanských rituálech a kmenových ceremoniích a byla využívána v magii,  aby se spojila s duchy nižších světů.